Parkování na růžovo
Parkování v centru města je problém, který trápí hodně brněnských řidičů. Přestože jsem svou praxi několikrát stěhovala, omluvy (nebo výmluvy?) typu: „nemohl jsem zaparkovat, omlouvám se za zpoždění“ či smsky „dorazím později, marně se snažím zaparkovat“ neustávají. Sama si často libuji, že podobný problém řešit nemusím. Autobus (pokud přijede) mě s větším či menším zpožděním vyhodí kousek od mé praxe, chodníky bývají schůdné někdy i v zimě, takže do práce dorazím většinou bez větších potíží (a vesměs po dvou). Když ráno poslouchám zvuky, které doprovázejí nutné škrábání námrazy z oken aut mých sousedů, v teple pod peřinou si libuji: To je fajn, že nemusím. Když se pozdě večer vracím domů a sleduji řidiče opakovaně kroužící kolem domu ve snaze zaparkovat, znovu si libuji: To je fajn, že nemusím.
Vzhledem k potřebám klientů jsem přivítala rozšíření možnosti parkování v parkovacím domě Pinki Park v Kopečné ulici. Jeho název sice vyvolává nezvladatelné křeče jisté části mého těla. Oficiální text tvrdí, že o názvu rozhodlo hlasování na webových stránkách Rádia Kiss Hády. Vkus veřejnosti je pro mě někdy obtížně pochopitelný, podobně jako třeba v případu jistého Pavláska.
Nový parkovací dům na Kopečné ulici je dle oficiálního textu provozovatele moderně vybavený, výtahem bezbariérově propojený s centrem města, s 88 parkovacími místy ve 3 věžích a 7 vrstvách parkovacích stání. Zaparkování a vyparkování vozu po zadání příkazu do systému zajišťuje automat bez zásahu řidiče. Každá ze tří parkovacích věží pracuje nezávisle, je tedy možné najednou zaparkovat nebo vyparkovat tři vozidla současně. Parkovací dům je zároveň vysoce bezpečný, protože do budovy nemají přístup žádné osoby a tím nehrozí nebezpečí poškození, vykradení či dokonce ukradení vozidla.
Trochu jiný názor má můj klient a kamarád v jedné osobě. S jeho svolením si dovolím volně citovat z jeho dopisu:
Nedávno jsem byl objednaný na pedikúru. Rozhodl jsem se, že při té příležitosti vyzkouším ten nový parkovací dům na Kopečné. Zajímalo by mě, který estét vymyslel název PINKI PARK. Nic růžového tam není a pochybuji, že by si některá žena troufla tam zaparkovat. Tím nechci říct, že by ženy byly tak neschopné, ale uvnitř jsou tak obrovské žluté cedule, které říkají, jak máš a nemáš stát, že musíš mít sklopená zrcátka a nesmíš nikde trčet přes čáru, že to skoro odradilo i tak otrlého cynika, jako jsem já. S autem musíš zaparkovat naprosto přesně na vyvýšené plošině, k čemuž ti dopomáhá navigační plazmová televize, kde výhružně blikají nápisy „PŘESAH VPŘEDU!“, „PŘESAH VLEVO!“ doprovázené tak zuřivým blikáním, že jsem měl chvílemi pocit, že už vidím auru, která obvykle předchází epileptickému záchvatu. Jsou tam dokonce zrcadla po všech stěnách, aby člověk nezůstal polovinou kola stát mimo vyznačenou plochu. Když jsem kontroloval, že mi stojí dobře (auto), při každém otevření dveří začal zběsile blikat některý z „přesahů“. Nakonec jsem si přečetl písmeny o velikosti mého předloktí vyvedený nápis, že auto není trezor a že se mám přesvědčit, jestli jsem sklopil zrcátka.
Pak jsem dle instrukcí opustil kabinu „vjezdové věže“ a zasunutím lístku do čtečky jsem „zahájil parkování“. Teprve zvenku, při zavírajících se dveřích, které signalizovaly, že můj nejněžněji hýčkaný symbol mužství bude nezadržitelně odvezen někam do regálu, jsem uviděl úplně poslední ceduli s velikým nápisem „ODMONTUJTE ANTÉNU!“
Na pár setin sekundy jsem zvažoval, že nějakým parakotoulem podjedu pod zavírajícími se dveřmi á la Chuck Norris a ještě to zkusím odšroubovat. Ale vzdal jsem to, jednak okolo stáli lidé, kteří parkovali ve vedlejších věžích, jednak jsem si nebyl jist, co se stane, až se ty dveře zavřou. A tak jsem se jen skleněným okýnkem díval, jak se celý ten parkovací prostor otáčí a potom se vysune plošina s autem do výtahu, který ji odveze a tam auto zasune do regálu. Přestav si, že bys měla „přesahy“. Nakonec do vstupního prostoru přijede prázdná plošina a tam čeká na dalšího zoufalce.
Ale to zdaleka není konec mé anabáze. Když jsem se vracel zpět s nohama hladkýma jak batole, sahám do kapsy … a klíče nikde! Logickou dedukcí jsem dospěl ke dvěma možným závěrům: a) klíče jsem ztratil, když jsem sledoval výstřih předklánějící se pedikérky, b) ve svém útlém věku už začínám senilnět a nechal jsem klíče v autě.
Docela jsem se bál auto přivolat, protože v případě, že by platila možnost a), bych neodjel, systém by se zablokoval a možná by to navíc celé vybuchlo, ale rozhodl jsem se riskovat. Jen na okraj - od vložení lístku do čtečky trvá cca 5 minut, než auto robotický zakladač doveze, po celou dobu blikají jakési varovné signály a uvnitř se to pořád otáčí a cvaká v tom, jak v telefonní ústředně.
Jak to celé dopadlo? Příběh má naštěstí dobrý konec – b) je správně. Klíče v autě byly a kamarád v klidu odjel domů. Ale rozhodl se, že příště raději zaparkuje jako tradičně ve Vaňkovce. Čas, který ztratil čekáním na odstavení a přistavení mu bude stačit na to, aby ten kousek cesty došel pěšky, přitom ještě něco ušetří, protože parkování v růžovém je docela drahé a navíc ještě svižná chůze možná přispěje k tomu, aby rychleji ztratil pár přebytečných kilogramů.
Helena Hvozdecká
Jak (ne) přežít Valentýna
Zbývá ještě zabalit poslední dárek. Moje Avon Lady mi včera přinesla báječné slipy pro mého miláčka – jsou černé a uprostřed mají velké červené srdce. Prostě nádhera! Bude z nich určitě nadšený! A doufám, že je hned vyzkouší!
Helena Hvozdecká
Kam jsi včera tak spěchala, Pusinko?
Stává se to i vám? Omylem odešlete esemesku někomu, komu nepatří? Anebo naopak dostanete esemesku od někoho omylem?
Helena Hvozdecká
Jak jsem (ne)zápálila adventní svíci
Předvánoční čas by měl být časem rozjímání a pohody, dočetla jsem se před časem v jednom článku na internetu. Člověk by prý měl trochu zpomalit a pokud možno se zastavit.
Helena Hvozdecká
A vy tady čekáte s čim, pani?
Panickou hrůzu z bílého pláště naštěstí nemám. Navíc jsem byla až donedávna celkem zdravý člověk, takže se mi úspěšně dařilo se lékařům vyhýbat. Hrůzu mám spíš z předpeklí, kterému se říká čekárna.
Helena Hvozdecká
Co lze najít v jídle
Kdo hledá, najde, tvrdila kdysi moje máma. Někdy ovšem člověk najde, i když nehledá. Občas najde to, co by na daném místě vůbec nečekal. Nebo naopak očekávané přes veškeré snahy najít nelze.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert
Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...
Alijev má majetek i u vás, EU zavírá oči, říká novinářka o korupci v Ázerbájdžánu
Premium Leyla Mustafajeva je prozatímní šéfredaktorkou ázerbájdžánského protikorupčního serveru Abzas...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Lepru mezi sebou ve středověku šířili lidé a veverky, tvrdí studie
Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 65
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2025x
Moje literární pokusy jsou nově k nahlédnutí i zde: https://www.facebook.com/pages/Helena-Hvozdeck%C3%A1/288031364717330 A také zde:
www.helenahvozdecka.cz