Je možné se seznámit na seznamce?

Rozhodla jsem se výjimečně použít prostor pro blogu pro veřejnou odpověď na otázky, které jsem dostala v návaznosti na svůj předchozí článek. Bez dalšího komentáře vybírám úryvek z povídky nazvané Týden na seznamce. Myslím, že jako ilustrace k mým zkušenostem, byť zpracovaným  s řádnou dávkou fantazie a nadsázky,  a zároveň odpověď na otázky typu: Jak dlouho jsem byla na seznamce? S jakým výsledkem? Jaké mám zkušenosti?, může být zcela dostačující.

Pondělí, den 1.

(Drazí přátelé! Nerada bych vypadala jako kurva, ale byla bych ráda, kdybyste mě využívali častěji. S pozdravem, Vaše gramatika.)

    Večer po návratu z práce se mírně nedočkavá Helena přihlásila na svůj profil. Vzkazů přišlo hned několik desítek, návštěv měla ještě několikanásobně víc. Někteří z návštěvníků nereagovali vůbec, několik z nich zanechalo pouze ikonku s prvním dojmem:

Líbíš se mi.

Zajímavý profil.

Popovídáme si?

Co pozvání na kávu?

Pomazlíme se?

     Helena se rozhodla, že se ikonkami nebude vůbec zabývat a raději projde množství vzkazů. Některé z nich rovnou házela do virtuálního koše, některé vyhodila až po krátké reakci. Jak se vzkazy probírala a třídila je, postupně zjišťovala, že se její schránka začíná silně vyprazdňovat, až na dně zůstal pouze jediný vzkaz od muže, kterého Helena zařadila do pracovní kategorie: K dalšímu prozkoumání.

Při čtení ji dokázal nadchnout hned první vzkaz:

KR2: Proč máš tak veliký uši?

Sibi: A proč máš tak malý mozek?

Fanda48: Ahoj jmenuji se Franta je mne 48 let a take hledam Važnej Vstah tak co skusime to Franta odepiš.

Sibi: Myslím, že nezkusíme, Franto. Helena

Viki: ahoj, jsem kluk stejného vzdělání jako Ty.. je my 43, 182, 80, takže to není až tak hrozný.. dopad jsem tak trochu podobně.. ale vše je viřešeno.. bylo by fajn, vydět se..

Sibi: Ahoj, sice jsi stejného vzdělání, ale na vyjmenovaná slova jsi zjevně chyběl, že? A navíc ses zapomněl podepsat…Helena

Bedan:  ahojki ,jeden troufalec se hlasi.

Helena prohlédla profil, ale byl zcela prázdný, chyběla i fotka. Chvíli přemýšlela, jestli má smysl reagovat.

Ahojky, tak ať ti neupadne ruka, napsala, jsi troufalec nebo spíš zoufalec?

Vzápětí svou odpověď zase smazala, vzkaz vyhodila do koše a četla dál.

SAM1: Dobrý den! Mohu se o Vás ucházet? S pozdravem a přáním hezkého dne, SAM1

Helena se zadívala na přiloženou fotku a upřímně se vyděsila. Přestože jednoznačně uváděla v profilu, že má zájem o vrstevníka, muž na fotce už dávno nebyl vrstevník.

Kdybych byla hodně tvrdá, řekla bych, že o tebe už se bude ucházet tak leda smrt, ulevila si Helena a vzkaz vymazala.

Mario11: ahoj skus to semnou pa mario na vzdy spolu                        

Sibi: Ahoj, ale myslím, že pravdou bude spíš ni kdy spolu…Helena

Lub186: achojki, nechtela bisy treba prohodit par slov? mej pohodovej tiden. Luboš

Sibi: Bingo! Nechtěla. Ozvi se, až se naučíš česky. Dobrou noc. Helena

Mišak: Ahoj jmenuji se Oldřich, je mi 33 let, jsem z Brna, svobodný, zajištěný, hodný, pohodář. Pokud bi ti nevadilo, že jsem mladší tak k lidně napiš rát se stebou seznámím, ahoj Olda.

Sibi: Jenže mně by to vadilo, opravdu hledám vrstevníka v podobné životní etapě, schopného dát alespoň jednu rozvitou větu bez hrubek. Helena

FFF: Co..píšeš, takhle,tu a tam ..krásnou literaturu mnoho pravda nežeru…. Franta

Ale jinak, soudím podle tvé fotky, žereš nad míru…běželo hlavou Heleně.

Petr_45: Rád se seznámým. Jsem 45,185, rozveden. Hezkí den přeje Petr- hnědá očka,černý vlas.

A k tomu krátký rozum, as…

Rodovc: jsem skromní věrní ale ted jsem sám a nemám to komu dát moji persktivu bt takoví jak che ta žena co potřebuje odemě lásku věrnost a porozumění jak když jsem sám jsem pracovitý ale i milí ktomu co mi život dá naděj žít vedle někoho co odemě oočekavá žena od muče .Mužem jse setkat prosím děkuji naschle na váš email odvás Roman, vichodočeskej kraj---45let mije prosím.

Sibi: Mi je 44 a nejsu z východočeskýho, ale tvrdý Y mě psát naučili. Helena

MIRIN: Ahoj. Mohu splnit tvoje očekávání.  (Mirek 49 let/VŠ z Brna)

Na fotografii byl asi 150 kilogramový muž. Helena chvíli přemýšlela, která očekávání měl Mirek na mysli. Že by měla nadšením otevřít náruč podle vzoru „to všechno je moje“?

SUBMIN: Hezký dobrý den. Nechtěla byste mít svého osobního otroka a sluhu? Ovládám veškeré domácí práce a hledám paní, které bych mohl sloužit.

Někdy se divím, že jsem se ještě nepozvracela…Ale sluha by se hodil … alespoň bych to po sobě nemusela uklízet, konstatovala poněkud konsternovaná Helena, když vypínala počítač.