Dobrý večer, skvěle napsáno, bezva fotky, nádherné kočky.

Měli jsme 20 let kočku, která mi spala v nohách. Po jejím skonu jsem za rok dostal trombózu do levé nohy a za další rok se mi ucpala tepna v pravé. Náhoda?

Moc hezké! A typické kočičí situace, jenom trošku jiné než u té naší mourky

Helčo, moc pěkný!

Fakt je, že jsem dnes ráno vyskočil z postele, že tedy rychle poběžím do své milované práce, jenže kočička, která spala v křesle, se nejprve potřebovala protáhnout, vytřepat, potom v klidu a hlavně pomalu posnídat granule a pak teprve se mnou opustila byt, neboť sama v něm zůstávat nemůže. Takže všechen spěch mi byl na...

Kočky nás tímto fikaným způsobem učí nespěchat ... a vlastně nás tak chrání před důsledky stresu.

Nedá mi to, i když je to minulost , já jsem Kočichovi v opanování postele vzdorovala 3 dny.

Celé tři dny? To jste vydržela dlouho!

Jako u nás :-)

Naprosto přesná reportáž

Zjevně dobře víte, o čem mluvím

No jo, kočky Máme jen jeden exemplář, zato pořádně rozmazlenej:-)

Tak jich máme 5, ale občas mě berou v noci křeče do nohou, protože nemohu Zuzanku budit. Ostatní jsou různě rozmístěni. Ale v dávných dobách když jsme ještě zavírali dveře do ložnice jsem uslyšela hlasy v kuchyni. Po opatrném otevření a kontrole jsem zjistila že náš Míša si ustlal na ovládání televize, kterou si pustil.  Je to náš veterán, máme ho 15 roků. Je nalezenec jako ostatní, sice letos absolvoval 2 operace ale jak říkám je náš.

Karma a krásné fotky.

Děkuji, jsou to většinou momentky. Pokud kočka tvrdě nespí, není jednoduché ji vyfotit - mnohem častěji se mi podaří váha, křeslo, postel, krabice - už bez kočky.