Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Máte rádi svého zubaře?

V mém soukromém pořadníku nejneoblíbenějších lékařů stojí zubař na prvním místě (druhý v řadě je gynekolog), přestože osobně proti němu nemám vůbec nic. Po velmi dlouhé době se mi podařilo najít někoho, komu opravdu věřím.

Což můj strach sice trochu zmenšuje, ale rozhodně neodstraňuje. Na rozdíl od jednoho svého klienta k zubaři přesto chodím, a to dokonce pravidelně, dbám totiž na prevenci. Zuby si od malička pečlivě čistím, doma mám několik kartáčků včetně jednosvazkového a mezizubního, pořídili jsme dokonce skutečné dentální nitě (nejde o dámská ani pánská tanga). Zmíněný klient měl ze zubařů takový strach, že k nim léta nechodil vůbec. Když došlo na nejhorší, poradila jsem mu, aby se pokusil najít si psychiatra, který by mu s jeho fobií pomohl. Vrátil se po čase s tím, že jeho hledání nebylo úspěšné – nepodařilo se mu najít psychiatra, který by se nebál zubařů, a tak si bolavý zub vytrhl sám.

Za svůj život jsem nepotkala nikoho, kdo by se k zubaři těšil a humorné příběhy z návštěv zubaře se mi také přes veškerou snahu nepodařilo nasbírat. Moje sny před plánovaným ošetřením mívají blíže k hororu. Obzvlášť po přečtení zpráv typu: Muž v Ostravě zemřel v čekárně u zubaře. Myslím, že zde nenapíšu nic nového, když prohlásím, že návštěva zubaře je vždy záležitost adrenalinová. Atmosféru v čekárně u zubaře znáte jistě všichni, je poněkud … hustá. Kolektivní dusno vzniká jako mix obav čekajících pacientů, skotačivého zvuku vrtačky a cinkajících nástrojů v ordinaci. Zatímco někteří z pacientů zvyšují nervozitu v čekárně nervózním přecházením, další si nenápadně prohlížejí své sousedy a v duchu poměřují velikost otoků. Já si pravidelně beru s sebou knihu, abych mohla číst stále dokola jednu jedinou větu… Opakovaně jsem byla svědkem situace, kdy čekajícímu selhaly nervy, takže prchl dřív, než na něj přišla řada.

Zubařů jsem v souvislosti s opakovaným stěhováním vystřídala hodně, zkušeností mám také hodně … a hodně různých. Přítomnost sympatické zubní lékařky, která mi velmi mateřsky opřela hlavu o své sympatické tělo, byla sice nanejvýš uklidňující, ale jen do té doby, než došlo k akci – měla mi totiž trhat zub. Moje máma kdysi říkala, že každý máme nějaké své slabé místo. Někdo má potíže se srdcem, někdo třeba s klouby, někdo má slabý žaludek, jiný hlavu… no a u mě se zdravotní potíže soustřeďují právě na chrup. „Za každé dítě zaplatíš zubem,“ byla další z máminých předpovědí, která se také naplnila. Pokud k mezerám ve svém chrupu ovšem přičtu ještě i vyoperovanou osmičku vpravo nahoře, pak bych měla mít děti tři.

Zmíněná sympatická zubní lékařka se trhání zubů děsila ještě víc než já. Přestože mi dala několik injekcí, takže jsem opravdu bolest necítila, bála se pořádně zabrat. Neustále se ptala, jestli mě něco nebolí, vzdychala („Jéžišmarjá“), dělala časté přestávky, v pauzách odcházela k oknu a komentovala vývoj počasí („A chčije a chčije…), nebo si dolévala (myslím vodu, pochopitelně), aby nezkolabovala. Na křesle jsem tehdy strávila asi hodinu, a zatímco lékařka páčila můj zub, já jsem se trápila úvahami o tom, jak ji budu zachraňovat, až opravdu zkolabuje. Rozhodně k tomu měla blízko. Jak je vidět, i přespříliš empatický přístup může být na škodu.

Najít v současné době dobrého zubního lékaře není vůbec snadné – obtížné je totiž najít vůbec nějakého. Když před pár lety moje lékařka odešla do důchodu (tehdy se ještě nechodilo do důchodu až po smrti), strávila jsem spoustu času telefonováním, ale byla jsem pokaždé odmítnuta s tím, že nové pacienty už ordinace neeviduje. Štěstí jsem měla až v jedné zcela nové soukromé ordinaci. Přiznávám, že rychlost, s jakou jsem byla objednána, vykřesala jiskru podezření. Už po týdnu jsem seděla v prostorné čekárně. Fakt, že jsem v čekárně seděla naprosto sama, moje podezření ještě znásobil. Po pár minutách jsem byla sestrou pozvána z luxusní čekárny do luxusní ordinace. Ujala se mě mladá lékařka – taky luxusní. Po prohlídce mé ústní dutiny mi nabídla vyčistění mého chrupu „zbrusu novým úžasným přístrojem, díky kterému budou vaše zoubky dokonale čisté a lehké“. Odlehčilo se především mé peněžence, neboť i ceny byly v této ordinaci luxusní. Když lékařka na kontrole po dvou měsících objevila malý kaz a ošetření zubu podmiňovala dalším vyčištěním mého chrupu a mé peněženky, bylo mi jasné, že naše krátká známost dospěla ke svému konci. Dvě tisícovky za opakované ošetření a další peníze na bílou plombu („amalgám je už přece dávno překonaný“) „“ jsem odmítla vydat, do výplaty bylo daleko a můj užtéměřbývalýmanžel nějak zapomínal platit alimenty. Lékařka trvala na svém, („nejdřív ošetření, potom plomba“), já také, a tak se protentokrát nevrtalo.

Při obhlídce okolí našeho budoucího bytu, kam jsem se hodlala přestěhovat s dětmi a kočkami, ale bez užtéměřbývaléhomanžela, jsem objevila další zubařskou ordinaci vzdálenou jen pár minut od naší nové adresy.  Kupodivu jsem tentokrát byla zaregistrována i s mými dvěma dětmi. Mladá lékařka sice brzy odešla na mateřskou dovolenou, ale vystřídal ji ještě mladší lékař, do jehož rukou se svěřuji častěji, než by mi bylo milé. Při prohlídce chrupu jsem totiž byla upozorněna, že díky nekvalitní práci jeho předchůdců mám v puse řadu časovaných bomb.

A bomby (myslím ty v mé ústní dutině) skutečně postupně vybuchují.

 

Autor: Helena Hvozdecká | středa 28.10.2015 17:11 | karma článku: 17,10 | přečteno: 843x
  • Další články autora

Helena Hvozdecká

Jak (ne) přežít Valentýna

Zbývá ještě zabalit poslední dárek. Moje Avon Lady mi včera přinesla báječné slipy pro mého miláčka – jsou černé a uprostřed mají velké červené srdce. Prostě nádhera! Bude z nich určitě nadšený! A doufám, že je hned vyzkouší!

14.2.2016 v 11:39 | Karma: 19,56 | Přečteno: 1050x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Kam jsi včera tak spěchala, Pusinko?

Stává se to i vám? Omylem odešlete esemesku někomu, komu nepatří? Anebo naopak dostanete esemesku od někoho omylem?

17.1.2016 v 16:19 | Karma: 18,32 | Přečteno: 672x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Jak jsem (ne)zápálila adventní svíci

Předvánoční čas by měl být časem rozjímání a pohody, dočetla jsem se před časem v jednom článku na internetu. Člověk by prý měl trochu zpomalit a pokud možno se zastavit.

20.12.2015 v 17:08 | Karma: 14,43 | Přečteno: 760x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Parkování na růžovo

K cestování po městě Brně využívám převážně MHD. Přesto mě možnosti parkování v centru Brna zajímají – v souvislosti s mými klienty, kteří často přijíždějí na domluvenou schůzku autem a – překvapivě – potřebujíněkde zaparkovat.

16.12.2015 v 18:38 | Karma: 16,13 | Přečteno: 540x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

A vy tady čekáte s čim, pani?

Panickou hrůzu z bílého pláště naštěstí nemám. Navíc jsem byla až donedávna celkem zdravý člověk, takže se mi úspěšně dařilo se lékařům vyhýbat. Hrůzu mám spíš z předpeklí, kterému se říká čekárna.

18.11.2015 v 16:15 | Karma: 22,91 | Přečteno: 1582x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Co lze najít v jídle

Kdo hledá, najde, tvrdila kdysi moje máma. Někdy ovšem člověk najde, i když nehledá. Občas najde to, co by na daném místě vůbec nečekal. Nebo naopak očekávané přes veškeré snahy najít nelze.

8.11.2015 v 15:41 | Karma: 13,53 | Přečteno: 565x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Cestování MHD jako adrenalinový sport?

Již několik let bydlím na okraji Brna. MHD jsem najezdila desítky kilometrů a v rozporu s názvem článku mi cestování MHD nevadí. V tramvaji, autobuse ani trolejbuse se totiž člověk nikdy nenudí.

11.10.2015 v 17:04 | Karma: 16,54 | Přečteno: 709x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Jaký trest byl pro vás nejhorší?

Diskuse o vhodnosti či nevhodnosti tělesných trestů se znovu rozproudila v souvislosti s odvoláním, které hrozí řediteli jedné pražské školy za to, že uštědřil svému žákovi pohlavek.

4.10.2015 v 17:18 | Karma: 14,10 | Přečteno: 568x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

S kočkou v posteli

Kočky jsou údajně nejspavější ze všech savců. Spánkem stráví až šestnáct hodin denně. S tímto propočtem by například sedmiletá kočka byla dohromady vzhůru jen dva roky! Zdá se, že některé kočky si tuto informaci zapomněly přečíst.

19.9.2015 v 16:48 | Karma: 33,95 | Přečteno: 1788x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Chodí vaše dítě rádo do školky?

Psychologové a pedagogové rodičům radí, aby volbu školky pro své děti nenechali náhodě, ale pečlivě ji vybírali. Praxe je ovšem taková, že pokud nezvolíme školku soukromou, jsme rádi, když se nám dítě vůbec podaří někam umístit

7.9.2015 v 17:56 | Karma: 14,23 | Přečteno: 465x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Jedenáctého července (Letní povídka)

Náš v pořadí už třicátý pátý výroční výlet kolem brněnské přehrady vycházel toto léto na sobotu jedenáctého července. Přestože jsme cestu už znali nazpaměť, každý druhý červencový výlet v roce jsme se vydávali známou trasou.

22.8.2015 v 15:39 | Karma: 10,17 | Přečteno: 195x | Diskuse| Letní povídka

Helena Hvozdecká

Rande, které se nekonalo

Plánovanou schůzku zrušil v posledním okamžiku. Už jsem stála u dveří, když mi přišla omluvná zpráva. Měla jsem chuť vyhodit mobil z okna. S přípravami na schůzku jsem měla spoustu práce, ale nechtěla jsem je podcenit.

21.8.2015 v 16:47 | Karma: 21,34 | Přečteno: 838x | Diskuse| Letní povídka

Helena Hvozdecká

Léto v parku (Letní povídka)

Těžko si dokážu představit dvě rozdílnější bytosti, než jsme byly my dvě. Bianca byla krásná a byla si toho vědoma. Přitahovala pohledy kolemjdoucích a ráda se nechala obdivovat pro krásně tvarovanou postavu a svůdné zelené oči.

19.8.2015 v 16:09 | Karma: 15,28 | Přečteno: 462x | Diskuse| Letní povídka

Helena Hvozdecká

Myšičko, myš, pojď ke mně blíž...

Kočka domácí, podobně jako další kočkovité šelmy, je od přírody lovcem. Ostatně v dávné minulosti byly popudem k domestikaci kočky právě její úžasné lovecké schopnosti. Většina našich současných domácích miláčků už lovit nemusí.

14.7.2015 v 18:53 | Karma: 19,63 | Přečteno: 788x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Volné manželství – moderní forma vztahu nebo spíš otevřená nevěra?

Termín „volné manželství“ jsem minulý týden zaslechla v tramvaji. Má se jednat o vztah, kdy manželé jeden od druhého požadují možná psychickou věrnost, na té fyzické ale už tolik nelpí. Občasná nevěra jim vztah dokonce okořeňuje.

31.5.2015 v 15:49 | Karma: 21,51 | Přečteno: 1286x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Pohádka o toxinkovi a toxince aneb jak přežít detox

Zdá se, že konečně přišlo jaro a s ním bohužel souvisí také zmnožení či spíš přemnožení článků o zdravém životním stylu a tipů na osvědčený jarní detox a očistu organismu. A především na nás ze všech stran útočí nabídka na různé detoxikační kúry, ať v podobě jednodenního půstu za podpory různých medikamentů, čisticích čajů či ovocných šťáv, přes detoxikační masáže, masky, zábaly, detoxikační náplasti až k několikadenním wellness pobytům. S tím souvisí upozornění, že pokud si nekoupíte, co tento článek doporučuje a nepodniknete pořádnou detoxikaci, musíte počítat s tím, že před sebou máte sotva pár měsíců života a především vaše střeva a játra už jsou nenávratně poškozená.

26.4.2015 v 16:40 | Karma: 13,29 | Přečteno: 622x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Řezat či neřezat?

Jak už jsem se zmiňovala, cestování MHD přináší kromě prostoru k přečtení knihovny i chvilky k zamyšlení. V jednom z typů brněnských tramvají jsou instalována sedadla s atypickým rozměrem, která jsou cestujícími označována jako sedadla pro obézní nebo také sedadla pro milence. Přesněji řečeno – pro štíhlé milence.

6.4.2015 v 14:18 | Karma: 34,44 | Přečteno: 2429x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Ty jsi tak naivní!

Už několik let bydlím na okraji Brna a do práce i z práce cestuji MHD. Zabere to nějaký čas, ale nelituji. Když opominu čtení pod lavicí po čtyři roky studia na gymnáziu, nikdy jsem nepřečetla tolik knížek jako právě v posledních letech v tramvaji. Navíc je tramvaj neutuchajícím zdrojem inspirace k příběhům. Občas totiž něco zajímavého vyslechnu.

22.3.2015 v 16:34 | Karma: 19,00 | Přečteno: 1201x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Hurá, jsem žena!

Tak jsem včera dostala modrou růži. Překvapila mě hned dvakrát. Jednak neobvyklou ošklivou modrofialovou barvou, ale především tím, že odesílatel e-mailu dobře ví, že MDŽ neslavím. Možná bych mohla ocenit alespoň to, že přišla růže. Červený karafiát by byl horší. MDŽ ve mně totiž dodnes vyvolává vzpomínku na zástup pionýrů s šátky kolem krku a červenými karafiáty v ruce, recitující básničky shromáždění maminek. Pamatuji si to bohužel docela živě, přestože jsem sama nikdy nerecitovala. Jednak jsem dlouho odmítala vstoupit mezi pionýry, ale především jsem už tehdy trpěla velkou trémou. Básničky jsem sice sama psala (ovšem na jiná témata), ale ukládala do šuplíku. Odrecitovat je třeba jen před třídou? To nikdy!

8.3.2015 v 12:34 | Karma: 17,99 | Přečteno: 825x | Diskuse| Ostatní

Helena Hvozdecká

Pyš, pyš, pyš...

Jedno z témat, která teď hýbou světem, vlastně blogem, jsou maturity z matematiky. Přestože matematiku považuji za důležitou, na prvním místě pro mě zůstává znalost češtiny a pravopisu. Čeština je náš rodný jazyk, spisovnou češtinu by měl umět každý už proto, že se denně písemně vyjadřujeme. Češtinu potřebují totiž i ti, kteří pracují v technických oborech. Ať chceme nebo nechceme, žijeme ve virtuální době, spoustu času trávíme na internetu a také tam po sobě zanecháváme stopu, která je zároveň naší vizitkou.

1.3.2015 v 14:07 | Karma: 20,40 | Přečteno: 788x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 65
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2025x
Brňačka s láskou k psanému slovu a šuplíková spisovatelka s potřebou sdělovat a sdílet. Žena, která si ráda vymýšlí příběhy a jen výjimečně (a krátkodobě) ztrácí svůj nadhled a smysl pro humor.

Moje literární pokusy jsou nově k nahlédnutí i zde: https://www.facebook.com/pages/Helena-Hvozdeck%C3%A1/288031364717330 A také zde:

www.helenahvozdecka.cz

Seznam rubrik